JISTĚ JSTE SE JIŽ SE SLOVEM MENINGOKOK SETKALI, MÁTE ALE POCHYBNOSTI O TOM, ŽE VÍTE, O CO SE PŘESNĚ JEDNÁ?

Meningokok je bakterie, která napadá lidský organismus. Vyskytuje se běžně v lidské populaci a způsobuje jednu z nejvážnějších infekčních nemocí na našem území. Smrtí končí až kolem 10 % případů a u nezanedbatelné části přeživších nemoc zanechá trvalé následky, jako např. amputace končetin, poškození sluchu a zraku, epilepsii či selhání ledvin.

SEPSE A MENINGITIDA

Meningokoky typicky mohou způsobit meningitidu, sepsi nebo kombinaci obou stavů. Při sepsi („otravě“ krve) se meningokok dostane do krve a nastartuje život ohrožující pochody. Velmi rychle, jen v průběhu několika hodin, může dojít k srdečnímu selhání, selhání dýchání, selhání jater i ledvin. Bohužel až 25 % případů končí úmrtím. Prvním varováním a jasným příznakem bývají tzv. petechie – drobné krevní výrony do kůže, které se podobají červeným modřinkám. Druhým onemocněním, které meningokoky mohou způsobit, je meningokoková meningitida – tedy zánět mozkových blan. Bohužel, první příznaky bývají velmi nespecifické, nemoc začíná podobně jako chřipka – horečkou, bolestí hlavy, postupně se přidávají zvracení, křeče, poruchy vědomí a neschopnost předklonit hlavu.

KDE SE DÁ BAKTERIE „CHYTIT“?

Ptáte se, jak se taková závažná nemoc může přenést a kde se vyskytuje? Možná vás to překvapí, ale až 10 % populace má tuto bakterii ve svých dýchacích cestách, v nosohltanu. Některé zdroje uvádějí, že u mladých lidí je podíl nosičů (přenašečů onemocnění) až 15 %. U takového člověka nemoc nemusí nikdy propuknout, pravděpodobnost propuknutí nemoci je menší než 1 %. Přenos nemoci je velmi snadný – kašláním,kýcháním, nebo přímým kontaktem, při kterém je riziko přenosu až 800násobné.

RYCHLOST

Zrádnost meningokokového onemocnění spočívá v tom, že prvotní příznaky se velmi těžko odlišují od příznaků běžných nemocí. Příznaky onemocnění se mohou snadno zaměnit za projevy chřipky a u těch nejmenších za růst mléčných zubů. Průběh nemoci je ale velmi rychlý, na propuknutí sepse stačí meningokoku někdy i jen několik hodin. Nemoc tedy nelze podceňovat a je nutný okamžitý zásah lékaře a nasazení vhodných antibiotik.

DOMÁCÍ TESTOVÁNÍ

Metodou, jak odlišit petechie od běžných modřin, je takzvaný skleničkový test. Ten je možné využít ve chvíli, kdy se na těle pacienta začne objevovat vyrážka v podobě nachově či krvavě zbarvených skvrn. Pokud po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou pomoc. Podezření na meningitidu se dá v domácím prostředí potvrdit i testem typického strnutí šíje. Nemocný se položí na rovnou podložku s protaženými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku, a pokud zareaguje bolestivě a ohne dolní končetiny v kolenou, je to další z důkazů nebezpečného onemocnění.

OHROŽENÉ VĚKOVÉ SKUPINY

Nejvíc ohroženými skupinami jsou nejmenší děti do 4 let věku a následně mladí lidé od 15 do 19 let. Zdrojem nákazy pro nejmenší děti bývá blízký rodinný příslušník – rodič, sourozenec apod., který je nosičem meningokoku a o své nákaze zpravidla vůbec neví. Nemocnost kojenců je asi 20krát vyšší, než u ostatních věkových skupin.

NERISKUJTE

V České republice bylo podle dat Státního zdravotního ústavu v roce 2015 zjištěno 48 invazivních meningokokových onemocnění, v roce 2016 43 případů a v roce 2017 až 68 případů. Rodiče spoléhají na to, že nemoc v invazivní formě propuká jen u malé části populace. Ale pozor! Jedná se o jednu z nejrychleji smrtících nemocí. Nejúčinnější prevencí je očkování. Protože mají invazivní meningokoková onemocnění nejvyšší pravděpodobnost výskytu v prvním roce života dítěte, je správné začít s očkováním co nejdříve. Aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půlroku života dítěte. Vakcína Bexsero, jež pomáhá chránit proti meningokokovému onemocnění skupiny B, nabízí nově možnost očkovat kojence také ve schématu 2+1, kdy je první dávka podána dětem ve věku od 3 do 5 měsíců, druhá dávka je podána s minimálně dvouměsíčním odstupem a booster (posilující dávka) opět mezi 12. a 15. měsícem. Díky tomu se ušetří nejenom jedna návštěva dětského lékaře, ale znamená to i finanční úsporu. Spolu s příspěvkem od zdravotní pojišťovny je to velmi příjemná změna, která může do budoucna ochránit ještě více dětí. Výskyt meningokokových infekcí se na první pohled může zdát velmi nízký. O co je však meningokokové onemocnění vzácnější, o to je nebezpečnější.

 

TEXT: ČLÁNEK VZNIKL ZA PODPORY GSK A OBSAHUJE PRVKY REKLAMNÍHO SDĚLENÍ
FOTO: ARCHIV REDAKCE