Řekne- li se banka, každý si představí úředníky, šuplíky a peníze. Existují však banky, které střeží obsah dražší a cennější než jsou peníze a další cennosti.  Obsah, který dokáže ochránit i zachránit lidský život – banky mateřského mléka.Jedním z takových míst je Mléčná banka Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí.  Vznikla před více jak 25 lety a jejím hlavním cílem vždy bylo, aby porodnice měla dostatek mateřského mléka pro všechny novorozence, jak nedonošené a nemocné, tak i pro zdravé donošené novorozence, jejichž matky nemohu nebo nechtějí kojit. Mateřské mléko je onou nenahraditelnou tekutinou.

MATEŘSKÉ MLÉKO se postupně mění tak, aby vyhovovalo aktuálním potřebám růstu a vývoje dítěte. Unikátní a ideální volba, která substituuje veškerou komplexní stravu namíchanou ve správném množství a objemu, kterou dítě v aktuálním období života potřebuje.Právě toto měnící se složení chrání děťátko před chorobami v počátcích jeho života a je tak  jeho prvním imunitním základem.  Toto složení je natolik specifické, že se mu lze přiblížit , ale ani v dnešní technologicky vyspělé době jej  nelze zcela nahradit.

MLÉČNÁ BANKA

První mléčná banka vznikla už v roce 1907, avšak populárnější bylo sdílené kojení a  tzv. kojné. Tedy ženy s dostatečnou tvorbou vlastního mateřského mléka, které vypomáhaly s kojením dětí matek, které měly mléka nedostatek. Později se metoda rovněž hojně využívala a i mléčných bank existovalo velké množství, avšak po zjištění možnosti přenosu HIV mateřským mlékem a dalších nemocí došlo k radikálnímu odklonu od metody a zániku většiny mléčných bank.

Právě z důvodu možného přenosu infekčních chorob z jiné matky je používání neošetřeného mléka v ČR zakázáno již od roku 1987.

V Americe a jiných státech je tato metoda a v dnešní době zejména internetový odkup mateřského mléka od jiných matek, za úplatu, hojně využívána. Tyto praktiky však s sebou přinášejí řadu rizik, která mohou převážit nad nad kladnými přínosy mateřského mléka pro miminko.

Zdálo by se, že mléčná banka je místem, kde se mateřské mléko na jedné straně jen shromažďuje od dárkyň s přebytky a pak se distribuuje k dětem, které ho potřebují.  Péče o mléko však připomíná skoro alchymii.

Dárkyně sbírá mléko doma do vysterilizovaných nádob, ve kterých ho převáží ke zpracování. Před zpracováním se mléko vyšetřuje na přítomnost choroboplodných zárodků. Po té probíhá počítačem řízená pasterizace při 62,5°C.  Jakékoliv teplotní odchylky  mohou kvalitu mléka ohrozit.. Vyšší teplota mléko znehodnocuje, nižší teplota  může být nedostatečná ke zničení případných mikrobů v mléce. Povolená odchylka je proto v desetinách procent.

Po pasterizaci se mléko prudce ochladí v přístroji zvaném šoker a odeberou se kontrolní vzorky na vyšetření mléka po pasterizaci. Mléko se poté rozplní do malých lahviček a může se buď uskladnit nebo distribuovat k malému spotřebiteli.

Z výše uvedeného je vidět, jak je práce v mléčné bance organizačně i ekonomicky náročná, ale pouze kvalitní péče zajistí  bezpečné  mléko pro novorozené děti.

Výhodou porodnic, které mají mléčnou banku je, že mají  k dispozici mateřské mléko pro všechny novorozence, které ho i po přechodnou dobu potřebují.

V ČR jsou v současné době banky pouze 4 ( ÚPMD Praha, Most, České Budějovice, Hradec Králové). Některé nemocnice mají sběrny mateřského mléka, kde je mléko využíváno jen pro potřeby dané nemocnice.  Z mléčné banky lze mléko používat i pro jiné nemocnice nebo pro domácí použití.  Mateřské mléko tak může sloužit nejen jako výživa novorozenců ale lze ho např. využít k léčebným účelům u některých dospělých osob.

Požadavky na dárkyně mateřského mléka jsou z pochopitelných důvodů velké a není se proto co divit, že je dárkyň nedostatek . Základním požadavkem je, aby žena měla dostatečně velké přebytky mléka, které nespotřebuje její dítě. zdravá, která nekouří, nepije alkohol a nebere drogy – denně by měla odstříkat minimálně 300ml navíc než spotřebuje její kojené dítě, které by nemělo být starší 6 měsíců.

Vítáme proto pomoc všech maminek, které mají přebytky mateřského mléka a chtěly by  pomoci  dětem maminek, které příroda neobdařila dostatečnou produkcí mléka.

Neváhejte se obrátit  na mléčnou banku v ÚPMD

Kontakt:

telefon: 296 511 522
e-mail: mlecna.kuchyn@upmd.eu

Příběhy ze života:

O významu mateřského mléka pro zdraví a život dětí vypráví i příběh, který se odehrál v 30.letech 20. století. Tehdy se v Kanadě narodila nedonošená paterčata – 5  zdravých, ale nezralých holčiček. Jejich tehdejší porodníkk prohlásil: Mají šanci na přežití  při splnění dvou podmínek- budou v inkubátoru a budou živeny mateřským mlékem. A tehdy se americké ženy rozhodly pomoci a začaly sbírat mateřské mléko, které každou noc putovalo na ledu nočním vlakem do Quebeku. Dívky jím byly krmeny až do 5 měsíců. Všechny se dožily dospělého věku. Dvě z nich žijí dodnes.

Mateřské mléko zachraňuje života i dnes.

 Mléku, které matka produkuje  v prvních hodinách po porodu,  se říká mlezivo ( colostrum).  Od zralého mateřského mléka se liší hlavně svým složením- obsahuje méně tuků a cukrů, ale významně více bílkovin. Ty však nemají úlohu výživovou, ale především imunologickou. Mlezivo je totiž  nabité protilátkami bílkovinné povahy, které mají zásadní vliv při obraně dítěte před infekcí a dalšími negativními vlivy, které je mohou  ohrozit. A právě takové mléko dokázalo zachránit život nejmenšímu dítěti, které se v ÚPMD Praha narodilo a které vážilo pouhých 322 g. Tehdy bylo rozhodnuto, že bude v prvních týdnech života  denně krmeno pouze čerstvým mlezivem,  na které  se mu po kapkách skládaly všechny matky, které v té době v Podolí porodily. I díky jejich pomoci tak mohla holčička  vyrůst.

Děkujeme za možnost fotografování zaměstnancům mléčné banky ÚPMD

Autor : MUDr. Marcela Černá

pracuje v ÚPMD od r. 1986. V současné době je vedoucí oddělení fyziologických novorozenců a vedoucí Mléčné banky ÚPMD. Celoživotně se věnuje podpoře  kojení a problematice mateřského mléka.

Foto: UPMD