Mám před sebou další skupinu těhotných párů. Sedí na mém předporodním kurzu, vše je pro ně nové a potřebují povzbuzení od někoho, kdo už to má několikrát za sebou. Ráda je pozoruji. Ženy mají něžný, mateřský pohled a intuitivně si hladí svá bříška a vyzařuje z nich klid. Naproti tomu muži mají ostražitý výraz v obličeji a připadají si ze začátku dění na kurzu tak nějak do počtu.

 

Pocity jsou rozdílné

 

Ženě v naladění se na miminko výrazně pomáhají hormony. Dávají ji sílu a sebedůvěru.  Žena tak může navázat velmi hluboký a intuitivní vztah s dítětem už v bříšku. Miminko u ní „bydlí“. Ona se potácí v nevolnostech v prvních měsících těhotenství a později pocítí to lehké šimrání prvních nesmělých pohybů, které se časem mění v razantní kopání. To vše ženu každým dnem poutá k miminku hlubším poutem mateřské lásky. Je totiž její součástí.

A co cítí muž? Partner nemá možnost pociťovat nic z těch velkých změn a okamžiků. I na první kopnutí si musí počkat mnohem déle než žena. Znáte to? Miminko kope jak o život a když přivolaný muž položí ruku na bříško, dítě se tváří, jako by tam nebylo. Je to taková prazvláštní hra, kterou hraje každé dítě se svým tátou. To však neznamená, že je muž pro dítě méně důležitý. Žena má prostě jen malý náskok a muž potřebuje delší čas na rozběh.

I muž se může cítit těhotný. Slyšeli jste někdy o tzv. Couvade syndromu? Tento syndrom charakterizují podobné příznaky, jako těhotenství: ranní nevolnost, ospalost během dne, psychická nevyrovnanost a přibývání na váze. Ale nebojte se. Syndrom je léčitelný. Vyléčí se sám porodem ženy.

 

Co můžete v těhotenství udělat pro větší pohodu partnera:

  • Důležité je oprostit se od pocitu, že i on musí být stejně nadšený, jako vy. Nezapomínejme na jeho delší start. S úsměvem vzpomínám na mého muže, který na ultrazvuku ve 20. týdnu poprvé uviděl naše miminko. Cestou z ordinace mě najednou zastavil, a objal se slovy: „Tak my fakt čekáme miminko!“ No, já osobně ho čekala už celých dvacet týdnů. Těšte se z každého projevu radosti a nadšení, ale neočekávejte je hned a pravidelně.
  • Přijměte nabídku jeho pomoci a nebojte si o pomoct říct. Muž je ochranitel. Máloco na světě ho aktivuje tolik, jako ochrana své ženy a svého potomstva. Není rozdíl v tom, jestli je dítě v bříšku nebo na světě. Už teď ho chrání tím, že chrání vás. Takže si dovolte si být něžné, jemné a dejte průchod svým emocím. Nakonec už nikdy v životě nebudete mít lepší příležitost k probuzení ženy v sobě. Té skutečné ženy, co nepotřebuje vše zvládat sama. Leda v dalším těhotenství
  • Řekněte mu konkrétně, co od něj potřebujete. Partneři neumějí vše vyčíst z očí svých žen. I když nepřestáváme testovat, jestli mu náhodou tato vlastnost přece jen časem nepřibyla. Mnoho mužů vám chce pomoci, ale jednoduše neví jak. Potřebují návod. Nebojte se dávat jasné pokyny. Pocit úspěšně splněného úkolu pomáhá jeho pocitu užitečnosti. Ale pozor, žádejte jen o to, co opravdu potřebujete. Jasně a konkrétně.
  • Nabídněte jim účast u ultrazvukového vyšetření, ale netlačte na něj. Některá vyšetření jim nemusí být příjemná. Je to něco jako žena při vyšetření prostaty svého muže. Pozor na situace, kdy chce lékař po klasickém ultrazvukovém vyšetření přes bříško zkontrolovat ještě čípek. V mžiku máte v sobě sondu vnitřní. Muže proto dopředu seznamte se vším, co se bude při vyšetření dít a dejte mu možnost volby, zda u toho chce být či nikoliv. Nakonec je to dobrá příprava pro jeho možnou účast či neúčast u porodu.
  • Delegujte na něj s důvěrou roli technického dozoru nad výběrem všech udělátek pro miminko jako je třeba kočárek, postýlka a zkrátka vše, co vyžaduje složitější rozhodovací procesy. Například náš první kočárek byl krásný. Přesně takový, jaký jsem si přála. Když jsem se s ním však o pár milimetrů nevešla do výtahu, nemusel můj muž ani promluvit a věta „já to věděl“, visela rázem ve vzduchu.
  • Pokud cítíte, že vám partner opravdu málo rozumí, zvažte, jestli by pro něj nebyl srozumitelnější někdo jiný, kdo touto zkušeností už prošel. Vřele doporučuji on-line kurz „Táta bez obav“. Provází jím trojnásobný tatínek Oldřich Janda. Jisté věci si lépe předávají právě muži mezi sebou.
  • Počítejte se snižující se angažovaností u každého dalšího těhotenství. První těhotenství je i pro něj jedinečné. Něco jako první let letadlem. Když letíte poprvé, koukáte z okna a každý mrak, který míjíte, má své osobité kouzlo. Když už letíte podruhé a potřetí, posadíte se do letadla, možná usnete a namísto mraků kolem se těšíte spíš na jídlo. Těhotenství není jako porod. Porodem, zejména tím přirozeným, se nelze předávkovat, ani nabažit. Můžete ho vidět stokrát a pořád to bude stejně silné. Těhotenství se ale nápadně podobají a tak se nezlobte, když se váš partner nebude angažovat tolik, jako poprvé. Nedělá vám to naschvál.

 

A co může udělat partner pro svou těhotnou ženu?

  • Počítejte s tím, že je jiná. Opravdu někdy neví, co chce. Přestože to nutkavě potřebuje. Obrňte se trpělivostí. A raději to nijak nekomentujte. Kombinatorika ani logické myšlení jí v těchto chvílích moc nejdou, ale pamatujte na to, že sluch ji slouží dobře.
  • Větu „vím, jak se cítíš“ vyměňte za „mrzí mě, že to máš tak náročné“. Vy totiž opravdu nevíte, jak se cítí a tuto útěchu vám neuvěří.
  • Může plakat. Někdy z jasného důvodu a někdy úplně nepochopitelně a v naprosto neočekávaných situacích. Nehledejte důvody a neřešte je, mohl byste to leda zhoršit. Prostě ji jen obejměte a jemně houpejte tak dlouho, dokud nepřestane plakat. Věty „jsem při tobě“, „neboj se to všechno pustit ven“, „můžeš plakat, nejsi sama“ pláč na první pohled zhorší, nicméně nevzdávejte to. Úleva pak přijde o to rychleji. Stačí tam „jen“ být.
  • Asi s ní budete muset dočasně jíst nejedlé kombinace jídel, nebo nebudete jíst vůbec, protože jí jídlo uprostřed vaření začalo smrdět. Opakujte si, že je to dočasný stav, typický zejména pro první trimestr. Jednou se vám vrátí ta stejná žena. A víte co? Lepší žena. Bohatší o novou osobní zkušenost. Dejte jí čas bez výčitek z toho, že nezvládla uklidit, uvařit a nakoupit v takové kvalitě, na jakou jste byli zvyklí.
  • Straňte ji od zlých, ješitných a umrmlaných lidí. V minulosti měly těhotné ženy přímo povinnost obklopit se veselými lidmi. A tak když se ve společnosti kumuluje negace, smutek nebo nám tak typické stěžování si na vše, můžete být tím, kdo elegantně změní téma.
  • Dejte jí pocítit, že je pro vás krásnou. I když už se nevleze do oblečení své původní velikosti. Potřebuje to slyšet. Zkušenost ukazuje, že jsou to většinou muži, kterým po porodu zůstane bříško.
  • Těhotné ženy jsou často velmi unavené anebo dočasně ztrácí chuť na milování. Buďte tolerantní, netlačte na ně, ale nepřestávejte je objímat. Nechejte však na nich, kam až to nechají zajít. Nezoufejte. I toto je dočasný stav. Na druhou stranu tam, kde máte chuť oba, nemáte rizikové těhotenství, není potřeba abstinovat. Co dělá dobře mamince, dělá dobře i děťátku. Nebojte, nemůžete mu ublížit.

 

A co můžete udělat společně? Hlavně spolu nepřestávejte komunikovat. Řekněte si, co vás překvapilo, co byste chtěli jinak a co byste si přáli od toho druhého. Mluvte společně i se svým děťátkem. Po porodu jej můžou právě vaše hlasy zklidnit. Dopřejte si dostatek společných chvil. Možná to budou na pár dalších měsíců poslední společné okamžiky jen ve dvou. Pamatujte na to, že v zátěžových stresových momentech, nás drží při síle vzpomínka na chvíle, kdy nám bylo spolu moc dobře. Dítě v bříšku to cítí a jednou na tom bude moci stavět.

 

_______________________________________________________

MAJKA STAŇKOVÁ
Vdaná maminka tří synů. Jejich krásné porody jsou pro ni velmi d ůležitými a zlomovými událostmi v životě. Je laktační poradkyně, členka České asociace dul, kde působí i jako lektorka a konzultantka. Založila brněnské Centra Majka, které se postupně rozrostlo i o miminškolku a sdruženou základní školu se svobodným vzděláváním. www.majkastankova.cz

 

 

 

 

Text: Majka Staňková
Foto: archiv redakce